Martin Piskoř zastává v projektu „Karel“ pozici hlavního projektanta. Martin do Tatry nastoupil v roce 2016 po absolvování Vysokého učení technického v Brně, a přestože byl čerstvým absolventem, měl už za sebou v kopřivnické automobilce letní stáž. Od samého začátku se pod vedením Petra Koliby ponořil do práce na dokumentaci podvozkových dílů – nosných trub, podvozkových příčníků, diferenciálů a spojovacích hřídelí. Právě v té době probíhal projekt převedení výroby nosných trub zpět do Tatry. Martin měl tím pádem možnost zapojit se do této inovativní výrobní metody a podílet se na vytváření nového postupu výroby.
Už od mládí byla práce v Tatře pro Martina lákadlem, a to nejen díky výrobě kompletních nákladních automobilů, ale také z důvodu účasti Tatrovek na slavné Rallye Dakar. Právě knižní publikace o Tatrovkách ho fascinovaly natolik, že nakonec „zakotvil“ v aktuálně jediné české automobilce.
Martine, co Vás vlastně přivedlo k aktivní účasti na projektu T 162 „Karel“?
Chtěl jsem se podílet na něčem, co doposud v Tatře ještě nebylo. Dalším důvodem bylo i to, že se jedná o stavbu dakarského speciálu, protože stavba takového vozu je něco unikátního s čím bych se v jiné firmě asi nesetkal.
V jaké fázi se projekt aktuálně nachází?
Aktuálně se stále nacházíme v rané, řekl bych přípravné fázi. Společně s kolegy jsme například diskutovali o podobě podvozku, přičemž vycházíme z výkresu závodního speciálu T162 EX, který nakreslil pan Krpec. I když tento výkres slouží jako vzor, snažíme se použít nejmodernější komponenty, které jsou odlišné od původně plánovaných. A to vede k určitým výzvám, se kterými si musíme poradit! Na projektu pracujeme v rámci svého volného času, a tedy nad rámec našich pracovních úkolů, což je zpracování dokumentace pro prototypová, sériová i zakázková vozidla.
Po odkupu kabiny od Petra Čapky následovalo detailní 3D skenování kabiny. Jak celá tato akce probíhala?
Kabina se nejprve zcela opískovala až na čistý plech a následně byla v prostorách naší Dynamické zkušebny naskenována zaměstnanci Vysokého učení technického v Brně. Poté proběhlo skenování kapoty, nárazníku a blatníků z kapotového vozidla T162 z Muzea nákladních automobilů TATRA. Aktuálně probíhá zpracování oskenovaných dat do podoby 3D modelu tak, ať jej můžeme využít pro detailní konstrukci a úpravy. Poté, až budeme tento model mít, tak se naplno spustí práce na konstrukci celého vozidla.
Byl jste jmenovaný hlavním garantem a projektantem unikátního projektu „Karel“. Co vše tato role obnáší?
Projekt Karel vedeme společně s Jakubem Pončíkem. Jakub řešil právě skenování kabiny a kapoty v Muzeu nákladních automobilů TATRA, zároveň zajišťoval i administrativní úkony spojené s projektem. Já pak vedu porady, které s konstruktéry k projektu pravidelně míváme, a tvořím jako projektant projekt vozidla. V projektu je navrženo rozmístění komponentů na vozidle s ohledem na zástavbu v celém vozidle. Projektant sleduje postup prací v průběhu celého projektu a kontroluje, jestli se někde například neobjevily nějaké kolize mezi jednotlivými agregáty Jednotlivé komponenty se u projektu Karel snažím rozmístit podle původního výkresu pana Krpce. Rozmístění komponentů diskutuji s jednotlivými konstruktéry v rámci našich pravidelných porad. U projektu Karel je hodně věcí zcela nových, které jsme prozatím na žádném jiném vozidle nepoužili. Snažíme se ale stále maximálně držet původního konceptu vozidla.
Na jaký projekt jste za svou dosavadní kariéru v Tatře nejvíce pyšný?
Mám velkou radost z projektu převodu nosných trub zpět do Tatry. Na projektu jsem pracoval téměř od začátku své práce v Tatře. Pod vedením Petra Koliby, Stanislava Libiše a Evžena Bujnoška se podařilo jednak převést výrobu nosných trub do Tatry, tak také výrazným způsobem zmodernizovat postup výroby a také vybudovat zcela novou dílnu s nejmodernější technologií – například svařovací robot, vysoce výkonný obráběcí stroj z ČZ Strakonice.
Co vás na práci v Tatře nejvíce naplňuje a je pro vás taková přidaná hodnota?
Baví mě práce na nových projektech nových sériových vozidel a také nových vozidel dle požadavků zákazníka. Během své práce mám možnost se účastnit také nejrůznějších strategických projektů – například zavádění systému Teamcenter.
Tato otázka na Tatrováka nesmí chybět, a proto si ji dáme na závěr. Jaká je vaše nejoblíbenější Tatrovka?
Z osobních automobilů TATRA 87, z nákladních pak TATRA 815 GTC (vozidlo projektu Tatra kolem světa).
