Michal Adlof pochází z Vysočiny, konkrétně z Velkého Meziříčí, a původně by ho ani nenapadlo, že se jednou stane konstruktérem v kopřivnické Tatře. Ačkoliv na střední škole vystudoval obor elektrotechnika-energetika, jeho zájem se postupně přesunul ke strojírenství, a proto se rozhodl pokračovat ve studiu na Fakultě automobilního a dopravního inženýrství VUT v Brně.
Po absolvování vysoké školy chtěl svou kariéru spojit s tradiční českou firmou, a volba padla na Tatru, jejíž produkty měl možnost obdivovat na veteránských a hasičských akcích. Když mu byla nabídnuta pozice konstruktéra motorů, neváhal a nadšeně ji přijal. Do Tatry nastoupil 1. září 2022 se zaměřením na zástavbu vodou chlazených motorů, tzv. vodníků. Postupně se však zapojil do práce na vzduchem chlazených motorech, a po pár měsících se stal oficiálně konstruktérem vzduchem chlazených motorů.
Michale, co Vás vlastně přivedlo k aktivní účasti na projektu T 162 „Karel“?
Nejspíš to byla zvědavost, která mě k projektu přivedla. Vzhledem k tomu, že při zahájení projektu jsem měl na starost zástavbu nakupovaných motorů, předpokládal jsem, že má role v projektu „Karel“ bude spíše okrajová. Tato skutečnost mě neodradila a rozhodl jsem se, že chci být u vzniku něčeho zcela nového a netradičního.
Co vše obnáší Vaše role v projektu?
Má role v projektu je zaměřena na návrh motoru. Upravuji motor Tatra, aby šel použít v nové netradiční poloze, jelikož je umístěn vzadu. Po samotném umístění motoru do rámu je nutné dořešit vedení vzduchu v nástavbě, aby došlo k dostatečnému chlazení a odvodu tepla z motoru.
Vozidlo má disponovat nejnovější generací vzduchem chlazeného dvanáctiválce Tatra. Popište nám, co se konkrétně bude skrývat pod kapotou speciálu a jak bude fungovat „srdce“ vozidla?
Pod kapotou, vlastně v našem případě pod nástavbou, bude umístěn vzduchem chlazený devatenáctilitrový motor do „V“. Tento typ motoru Tatra po několikaleté pauze opět zařadila do své nabídky pohonů a rozšířila nabídku osvědčených osmiválců typu T3-928. Jeho výroba tak teprve postupně začíná a stále dochází k drobným úpravám a vylepšením. Náš motor pro T 162 z této pohonné jednotky vychází a lišit se bude zejména svým chlazením a výfukovou soustavou.
Stále se uvažuje, že výkonové parametry motoru budou vyšší než ve standardním provedení, jak bylo uvedeno na začátku projektu?
Výkon motoru je bezesporu důležitým faktorem úspěchu u závodních aut. Rádi bychom k motoru přistupovali jako k ostrému závoďáku, je však důležité si uvědomit, že hnací trakt musí být sladěný jako celek. Příliš vysoký výkon a zejména točivý moment velice zatěžuje celou hnací soustavu až k pneumatikám a snižuje její životnost. Snahou bude i tak z motoru získat co nejlepší parametry při zachování rozumné životnosti auta.
A to jsou tedy konkrétně jaké parametry?
Odrazovou hodnotou výkonu je 515 kW (700 koní) a 3 200 Nm točivého momentu. Toto jsou hodnoty, kterých dosahuje náš „nelegislativní“ motor a pro „Karla“ bychom chtěli tyto hodnoty ještě o něco navýšit. Naše hlavní snaha však není primárně zaměřena na „šponování“ nejvyšších hodnot výkonu a momentu, ale chceme dosáhnout toho, aby motor dobře fungoval v celém rozsahu otáček a poskytoval potřebnou sílu ve všech jízdních situacích.
Podílíte se návrhu motoru v projektu sám nebo jsou do této problematiky zapojeni i další kolegové?
Na projektu „Karel“ za motory nepracuji sám, ale spolupracuji také s pány Vladimírem Švarcem a s Ing. Milanem Trávníčkem. Oba už v Tatře pracují spoustu let a jejich zkušenosti a znalosti jsou nenahraditelné.
Přibližte nám zmíněnou spolupráci. Jaké konkrétní postupy aktuálně s kolegy řešíte?
Každý máme na projektu svou roli. Pan Trávníček je specialistou na nastavení motoru. Přesně ví, jak jednotlivé součásti ovlivňují výsledné parametry a dokáže jejich vhodnou kombinací dosáhnout výborných výsledků. Pan Švarc pracuje celý svůj profesní život jako motorář a jeho velkým koníčkem je historie nákladních automobilů Tatra. Díky této kombinaci a zkušenostem dovede poradit, které komponenty se osvědčily u dřívějších závodních Tater a můžeme tak díky tomu předejít problémům, které trápily naše předchůdce.
Na jaký projekt jste za svou dosavadní kariéru v Tatře nejvíce pyšný?
Vzhledem k mému poměrně krátkému působení v Tatře není můj seznam projektů příliš rozsáhlý. Má práce se obvykle skládá z drobných úprav motorových dílů. Z větších projektů bych rád zmínil zástavbu nového typu turbodmychadla ČZ do osmiválcového motoru Tatra, nebo také změna pohonu alternátoru kvůli vyšším požadavkům zákazníků.
Tato otázka na Tatrováka nesmí chybět, a proto si ji dáme na závěr. Jaká je Vaše nejoblíbenější Tatrovka?
Obecně lze říct, že se otočím za každou zajímavou Tatrou. Nejraději však mám hasičské speciály kapotovaných modelů T 138 a T 148. Z osobních vozů bych zmínil model T 603 zejména z posledních let výroby.
